Černé divadlo Metro je jediné v Praze, které pomocí patentované a originální techniky zpracovává soudobá témata. Je unikátní, protože ve svých příbězích zábavnou formou ukazuje na problémy dnešní doby - narušené lidské vztahy, nezdravé závislosti, ekologické problémy, konflikty, ničení přírody a podobně.

Představení Černého Divadla Metro jsou autorská a založena na tématech, která jsou každému člověku blízká. Své si z našich představení odnese každý divák, který se rád baví. Bez ohledu na věk či národnost. Divadlo se setkává s mimořádně velkým ohlasem doma i v zahraničí. Všude je vítané a žádané pro svoji sdělnost a jazykovou bezbariérovost, zábavnost a poetiku.

Návštěvníci Prahy si během svého pobytu do programu zařazují černé divadlo velmi často. Po celém dni, stráveném prohlídkou nádherných historických památek, staveb a všeho, co Praha nabízí, rádi usednou do příjemného hlediště divadla a nechají se unášet příběhem, který píše sám život. 

Černé divadlo pro děti
Mimořádnost černého divadla spočívá v tom, že zaujme děti i dospělé bez ohledu na věk a národnost a seznámí je s originální, patentovanou a ve světě obdivovanou technikou. Zábavnou formou ukazuje realitu dnešního života a nenásilně poukáže na problémy dnešní doby. Baví se každý, dítě i dospělý. Představení jsou doprovázena oblíbenými melodiemi klasické i moderní muziky a jsou částečně interaktivní. Kdo chce, může si roli černodivadelního herce vyzkoušet přímo na jevišti. 

Černé divadlo Metro je jediné v Praze, které poodhaluje své tajemství. Po každém představení následuje krátký workshop, během kterého diváci uvidí techniku některých černodivadelních efektů.

Hraje se o víkendech pro rodiny s dětmi a ve všední dny dopoledne pro školáky a předškoláky.

Cena dopoledních představení (pro školy) je 90,- Kč za vstupenku.
Cena odpoledních představení (pro celou rodinu) je 159,- Kč za vstupenku. 

Historie
Principem černého divadla je optická hříčka, trik tzv. černého kabinetu, který využívá nedokonalosti lidského oka. Černé na černém nelze okem rozlišit. Přitom samotný trik v divadelní praxi je velmi jednoduchý - černě oblečený herec proti černému pozadí scény není pro diváky vidět. Předměty a rekvizity, ovládané černě oblečenými herci, tak dostávají před zraky přihlížejících schopnost samostatného pohybu. Neživé věci jsou nositeli dramatického děje, a to do té míry, že jsou rovnocennými partnery živým hercům.

Dalo by se říci, že kolébkou černého divadla byla, alespoň dle pověstí, stará Čína v období dynastie Ming za vlády císaře Wang-panga. Pověst dále praví: „Velice smutný byl císař, kterému zemřel syn a jen stěží se s jeho smrtí vyrovnával.“ V oněch dobách však k dvorním kouzelníkům patřil jistý Mang-ti. Ten dokázal právě pomocí světla a tmy, kontrastu černé a bílé a za pomoci takzvaného černého kabinetu, císaři jeho syna ve svých představeních připomínat alespoň iluzí a dal tímto na chvíli zmírnit jeho smutku.

Cesta tohoto umění z Číny do Evropy nebyla krátká ani jednoduchá. Jisté však je, že od těchto dob se tato technika i její možnosti v mnohém zdokonalily a již bezpočet výtvarníků, iluzionistů a kouzelníků těchto principů černého kabinetu, lépe či hůře, využilo ve svých představeních. V Čechách se tato technika usídlila, a dále rozvíjela v různé čarovné příběhy, skoro celé století. V padesátých letech 19. století pak oslovila tato technika černého kabinetu avantgardního francouzského loutkaře George Lafaye, který bývá považován za otce černého divadla. 

Více informací včetně aktuálních představení najdete na webu divadla.